Přelidněno

5. září 2012 v 19:19 | Peggy |  Příběh Peggy z planety Pyrha

SETH
Měli jsme před sebou hodinu Kultury a umění a čekali na učitele. Seděl jsem v rohu místnosti, když jsem si všimnul, že dívka, co sedí přesně naproti mně, si mojí maličkost prohlíží od hlavy až k patě. Měla dlouhé vlnité hnědo-oranžové vlasy střižené ke krku a modrošedé oči. Přál jsem si být neviditelný. V tom mě oslovil kluk sedící vedle mě.
"Ty jsi Seth Levith, viď?"
"Ano," odpověděl jsem.
"Jsem Erik Latern. Jen tě chci upozornit, že ta holka, co tě tak se zájmem pozoruje, není zrovna z nejpříjemnějších, já bych před ní radši utíkal…"
"Děkuji, ale poradím si sám," zarazil jsem ho.
"No když myslíš."
"Ta ti ho určitě ufikne, než napočítáš do tří." Zašeptal jiný kluk tak, že to bylo slyšet za devátou zdí, zrovna když do třídy vešel učitel. Erik se plácl do čela.
"Ashi! Ty sprosťáku! Nikdy se nepoučíš!" začal učitel…
---
Po hodině následovala polední pauza. Když učitel skončil výklad, rozhodl jsem se přece jen poslechnout Erika a co nejrychleji zmizet ze třídy, ale zrzka už šla rázným krokem a se vztyčenou hlavou za mnou. Sebevědomí jí určitě nechybí, pomyslel jsem si.
"Ahoj." Roztáhla krvelačný úsměv.
"A-ahoj." Moje ahoj znělo spíš jako otázka.
"Já jsem Linda Garbová." Nepřestávala se usmívat. "Ty jsi ten novej?"
"Jsem, přitakal jsem a zrychlil tempo, ale její otravné nohy mi stačily.
"Hrozně by mě zajímalo, jestli jsi Apač? A taky jestli umíš střílet z luku, protože já jo a nejlíp ze všech."
"Jsem z větší části Apač a umím střílet z luku."
"Z větší části? S čim jseš kříženej?" Vyslovila to, jako bych byl nějaký pes.
"Promiň, ale vážně pospíchám." Seskočil jsem šest schodů vlevo ode mě a zmizel ve dveřích. K mé úlevě za mnou dál nešla.
---
Seděl jsem opřený na lavičce a upřeně pozoroval hladinu potoka. Po pár minutách se ve vodě vedle mého odrazu objevil i odraz Ashe.
Posadil se vedle mě na lavičku a hned spustil: "Ty asi nejsi na zrzky co?" Úsměv od ucha k uchu.
"Já nevím. Nemám…typ."
"Kolik je ti? Patnáct?"
Přikývl jsem.
"No vidíš, to už si můžeš nějakou hledat." Jeho oči svítily neskutečně tyrkysovou září.
"Já nechci. Chci počkat na tu pravou. Poznám, až to přijde." To mi říká maminka celé ty tři měsíce, co jí znám.
"Zajimavý uvažování." Zamyslel se Ash.
"Možná pro tebe." Erik to řekl za mě. Z čista jasna se tam zjevil. Chytl Ashe za rameno.
"Už se musíme vrátit do lesa." zatahal ho za rukáv.
"No rád jsem tě poznal Sethe. Na viděnou!"
Usmál jsem se na pozdrav.
Když jsem zůstal sám, snažil jsem se vypnout, ale měl jsem hlavu plnou myšlenek. Všichni si mě tak zvědavě prohlížejí a vyptávají se. Jako bych byl něčím zajímavý. Jediné co umím je vyřezávat, střílet z luku a bojovat. Ano, asi ten boj přitahuje lidi. Až moc lidí. Je tu přelidněno. Docela nezvyk pro někoho, kdo byl patnáct let zavřený…



Ano, podobá se to trochu příběhu Envy, ale nabere to úpně jiný směr.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Tommy Tommy | 5. září 2012 v 19:28 | Reagovat

Poutavý začátek :-)

2 Monny Monny | 5. září 2012 v 19:45 | Reagovat

Ty jo,těšim se na pokračování.  :3

3 Peggy Peggy | 5. září 2012 v 20:12 | Reagovat

Oooo převelice děkuji xD :-)

4 cookinglife81 cookinglife81 | Web | 4. října 2012 v 16:51 | Reagovat

pěkný příběh,jako začátek opravdovýho románu=)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama