Část osmá: Páka

19. ledna 2013 v 18:45 | Erishika |  Vesmír v krystalu od Erishiky
Ok, naprosto netuším, co bych tu měla psát xD
Cris a Anthony přistanou na Pšžrastomodální planetě, ale protože je Cris idiot, tak se jim to samozřejmě nepovedlo, jak by si Tony přál.




Část osmá: Páka

Dost pomačkaná mrkvoloď sestupovala - nebo spíš se řítila - k zemi. Byla řízena dvěma lidmi, ale ani jeden netušil jak se s ní přistává. Mrkvoloď začala hořet.
"Vždyť jsi dokázal vzletět! Přistání bude stejné, ne?" křičel Cris, protože ho bylo sotva slyšet přes ten všechen rámus.
"Taky že jo! Kdybys na nic nešahal a neulomil tu páku, nemuseli bychom umřít!" ječel naštvaně Anthony a mačkal snad každé tlačítko a tahal za každou páčku.
To ale mrkvoloď nezpomalilo a rychle se přibližovala k městu. Stály tam bílé, vysoké a útlé budovy - jako andělé tam stály, za nimi se rozpínala oranžová obloha. Konec města byl v nedohlednu. Kdyby neměli ti dva tolik práce s neumíráním, určitě by tento skvostný pohled ocenili.
"Tam! Tam je přistávací plocha," rozzářil se Cris.
"To bychom museli nejdřív přistát! Musíme doufat, že nás to zbrzdí, jinak se proboříme hluboko pod povrch! Crisi, jestli to přežijeme, zabiju tě!"
Mrkvoloď narazila do přistávací plochy, prolomila jí a padala dál. Padala dlouho a padala hluboko. Místo krásných naleštěných štíhlých budov viděli čím dál víc špinavější a zarezlejší. Když konečně přistáli, vylezli z hořících trosek lodi a podívali se kolem sebe. Byla tam tma, ale ne úplná. Byly tu i odvážné paprsky, které putovaly celou tu cestu dolu, ale když tam dorazily, zmizely zklamáním. Cris se podíval vzhůru k bílým budovám, které se třpytily v oranžovém světlu. Byla to nádhera. Anthony ale jeho názor nesdílel. Obíhal kolem mrkvolodi, kopal do plátů a nadával.
"A jak asi teďka odletíme, když se tenhle krám," kopl do kusu šrotů, "rozpadl na tisíc kousků?"
"Musíme se dostat nahoru," ukázal. Tony k němu přišel, podíval se mu do obličeje, pak se otočil a vzhlédl od ukazující ruky až tam nahoru. Chvíli mu trvalo, než jeho pohled docestoval k vrcholku budovy. Poklesla mu čelist a z krku se mu vydrásalo něco málo ale ne zcela podobného zvuku, které vydávají prasata při zabíjačce. Cris se na něj vyděšeně otočil.
"Cože?" Opatrně se zeptal.
"Tam se nikdy nedostaneme!" vyjekl Anthony a složil se k zemi.
"Ale jo! Koukej! Stačí jenom vyšlapat ty patra tam nahoru..."
"Pojď se mnou, říkal's..."
"Akorát je to tu všude dost rozpadlé, takže to bude dost nebezpečné."
"... prozkoumáme galaxie, říkal's..."
"Taky tam bude tma, tak si musíme vzít nějaké světlo...
"... bude to sranda, říkal's..."
Cris se otočil na bědujícího Anthonyho.
"Ty mě vůbec neposloucháš!" obvinil ho.
"No shit, Sherlock," řekl Tony polohlasem a aniž by se na něj podíval.
"Co-?"
"Řekni mi Crisi, proč jsi vybral zrovna mě? Mohl sis najít nějakého dobrodruha nebo tak něco. Tak proč zrovna já?"
"Já ti ani nevím, ale byl jsi první, koho jsem potkal," pokrčil rameny Cris.
Anthony ovšem velmi brzy zjistil, proč Cris vybral právě jeho - potřeboval někoho s mozkem.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Peggy Peggy | 20. ledna 2013 v 11:26 | Reagovat

Málem jsem se kvuli tobě zadávila smíchy kakaem! xD
Nemělo by byt v druhe vete: ", ale ANI jeden" ? A mas tam "nějaK světlo"

2 Erishika Erishika | 27. ledna 2013 v 13:48 | Reagovat

Oh, díky moc! Hned to opravím ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama