Část první: Sedm jmen = sedm příběhů

22. dubna 2013 v 19:00 | Erishika |  Životy potomků ztracené planety - Erishika

Životy potomků ztracené planety

Část první: Sedm jmen = sedm příběhů

Místo: Planeta Solaris Regnum


A bůh řekl: "Budiž potomci." A kýchl.
Před ním se vykutálelo sedm dětí ve věku jeden až pět let, šest chlapců a jedna dívka. Jeho žena Ruth si je všechny prohlédla a každému přiřadila jména.

Ten nejstarší, se zlověstným kukučem a černými vlasy, byl pojmenován Dorok, Bůh vody, kvůli barvě jeho očí. Postavil se, uběhl pár kroků a volal, jenže když se otočil, jeho rodiče se již věnovali jeho o půl roku mladšímu bratrovi.

Ten se na ně koukal brčálově zelenýma očima, které zakrývaly hnědé vlasy. Jeho maminka ho položila na zem a on se začal hrabat v hlíně a stavěl si hrad, od té doby byl nazýván Grahum, Bůh půdy.

Jeho o půl roku mladší bratr se sám od sebe doplazil k rodičům a sklouzl do bahna. Žluté oči se zablýskly, fialové vlasy změnily barvu na bahnitou a on se šťastně klouzal, proto se jmenuje Slipr, Bůh všeho kluzkého.

Bůh a král Halvar vzal svého čtvrtého syna do ruky. Synovi zářily stříbřitě oči plné štěstí, protože našel malý kamínek velmi tmavé barvy, asi tak takové jako byly jako vlasy. Dostal jméno Joler, Bůh kovu, a byl posazen vedle Grahuma.

Poté přišla na řadu jeho stejně stará sestra. Už teď byla kulaťounká a pořád něco žvýkala a cumlala. Vlasy se jí zabarvovaly do zrzava a poulela na tatínka oranžová očka. Získala jméno Marama, Bohyně jídla, a dudlík.

Šestým byl blonďáček s hnědýma očima, jehož tvářičky se zbarvily do ruda, a který začal hystericky mávat rukama, protože ho popadl vztek. Matka ho opatrně zvedla a konejšila ho. Jeho jméno bylo Pux podle ohně, které má v srdci.

Posledním, tudíž sedmým a nejmladším synem byl roztomilý spící uzlíček. Král ho zvedl a podíval se pod světle hnědé vlasy, kde se pomalu otevírala obrovská zeleno modrá očka. V jednu chvíli se dítě smálo, v té druhé už natahovalo ručičkami po nakřaplém vejci, které spadlo z hnízda. Král Halvar ho položil k němu, ale vysvětlil mu, že se s tím již nedá nic dělat, že je zárodek mrtvý. Roční děťátko se doplazilo k vajíčku a opatrně si jej nasunulo do dlaně. Přivřelo kukadla, dýchlo a vajíčko se poskládalo dohromady. Malé ptáčátko potichu oddechovalo a škvrňátko ho zahřívalo mezi packami.
Královna Ruth a král Halvar se na sebe usmáli a dali mu jméno Vokiel, Bůh všeho živého.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Peggy Peggy | 25. dubna 2013 v 20:39 | Reagovat

Ježiš to je krásný! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama