Část čtrnáctá: Těžkooděnec

14. června 2013 v 15:00 | Erishika |  Vesmír v krystalu od Erishiky
Ahoj!
Je tu nová část Anthonyho a Crise, tentokrát z pohledu někoho jiného. (Podobně jako v části předchozí, akorát tam už budou xD)
Jinak v mém životě se pár věcí změnilo a začala jsem se koukat na nové seriály, takže nevím, jak to budu teď mít s časem xD Ale snad vás potěší, že mám pár částí v záloze. ;)




Část čtrnáctá: Těžkooděnec

Všude se ozývaly výbuchy a střelba ze zbraní. Vojáci byli rozmístěni po celém patře a všude se bojovalo. V tom zmatku si málokdo všiml dvou postav, které se zbaběle plíží okolo různých barikád a jiných haraburdí. Tato dvojice se zrovna přikrčila za nějakým obřím kanystrem a vypadalo to, jako kdyby se hádali. Příslušník Zástupců pořádku se na ně přes černou helmu podíval a potichu je pozoroval. I on sám se krčil ve stínu a tak ho napadlo, že ti dva mají nejspíš něco za lubem. Přiblížil se k nim blíž. Byli to dva muži, stejně oblečení jako ostatní Vzbouřenci, ale tihle byli jiní. Jeden z nich zrovna dořekl svůj plán.
"Cože?!" vyjekl na něj hnědovlasý. "To vážně chceš poprosit ty těžkooděnce o pomoc?! Zastřelí nás dřív, než vztyčíš bílou vlajku!"
"Bílou vlajku," nechápal rudovlasý.
"Víš co, neřeš to... Měl jsem radši zůstat doma! Touhle dobou už dávno byl v posteli s nějakou krásnou, tlustou knihou," zasnil se a ukázal na přístroj, který měl na ruce.
"Jestli máš rád tlustý, tak-"
"Tamhle je nějaká chodba a vypadá volně. Běž ji omrknout!"
"A dostanu za to pusu?" rozzářil se jako sluníčko.
"Ne, ale nezabiju tě," usmál se na něj nazpět.
Černě oblečeného muže to zmátlo a naprosto nevěděl, co si o tom má myslet. Rudovlasý muž vstal a vyběhl do chodby.
"... dneska," dodal hnědovlasý a vyběhl za ním. Rychle ho popadl za ruku a proběhli střelbou. Muž s helmou dlouho neotálel a běžel za nimi. Dvojice proběhla halou, chodbou a utekla do místnosti, muž je následoval, ale poté zjistil, že zmizeli. V místnosti nikdo nebyl. Tedy, ne před ním. Pomalu se otočil a uviděl je. Hnědovlasý byl o trochu menší a mířil na něj pistolí, zatímco rudovlasý s očima modrými jako ty nejkrásnější drahokamy se blbě usmíval a opíral se o svého přítele.
"Tak, a teď nás dostaneš pryč z týhle díry, jinak přísahám, že ti ustřelím hlavu!"
"To nic, on se tak chová vždycky, když je unavenej... nebo hladovej," usmál se.
"Vy nejste Vzbouřenci, že ne?" zeptal se těžkooděnec.
"Možná smrdim jako jeden z nich, ale přísahám, že mezi ně nepatřím!"
"Ale jsou docela fajn, když jim promineš přízvuk," dodal druhý.
"No, tak ten přízvuk bych skousl, ale to cvičení...!" obrátil se na něj zelenooký.
"Tak to je super," přerušil je, "ale poslouchejte, jestli chcete pomoct, musíte si na sebe obléct uniformy Zástupců pořádku!"
"Koho?" zeptali se oba jednohlasně.
"Vážně? Máte tu dvě strany a u jedné jste už byli! Tak kdo to asi může být?"
"Jo, ale voni maj aspoň lepší jméno než vy- sakra! Já už chytám ten pitomej přízvuk!" vyděsil se ten menší.
"Neboj se, Tony! To bude v pořádku, stačí koupel, knížka a jídlo a budeš zase v pořádku," usmál se na něj.
"Nezapomeň na masáž! Mám úplně rozlámané tělo -"
"-," nadechl se druhý.
"Ne, Crisi! Neříkej to! Nech si to pro sebe, jasný?!" Tony na něj namířil zbraň.
"Vždyť nic neříkám!" stěžoval si Cris.
"Hele, nechci vás dva rušit, ale tyhle manželské neshody si můžete vyřešit jinde, je čas odsud odejít," skočil jim do řeči člověk s helmou, vyšel z místnosti a Cris ho následoval.
"Cože?!" zakřičel Tony a vyběhl za nimi. "Cos to řekl?!"
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama