Příběh sluncí I - Kapka krve

30. června 2013 v 20:34 | Erishika |  62 pohádkových nocí
Ahoj! První pohádka (a také její první část) je tu! :)
Děj se odehrává na planetě Solaris Regnum, což je domovská planeta Vokiela a jeho sourozenců.




Příběh sluncí I - Kapka krve

"- a žili šťastně až do smrti," dokončila vyprávění vychovatelka a narovnala se.
"Ještě jednu!" žadonil malý chlapec a mrskal nožičkami.
"Ne, už je pozdě! Měl bys jít spát," řekla klidným hlasem a přikryla ho přikrývkou.
"Ale já jinak neusnu," zamračil se kluk.
"No tak dobře, ale ta je poslední," usmála se, kousla s do rtu a pak pomalu začala vyprávět.
"Kdysi dávno tato planeta měla jen jedno slunce a to začínalo pomalu vyhasínat, až úplně vyhaslo. Svět upadl do tmy a brzy začala být strašná zima. Lidé panikařili, utíkali pryč, bouřili se a vzývali Všemocného. Ale ještě předtím, ještě předtím než slunce vyhaslo, poslalo sem poslední sluneční paprsek. Ten cestoval dálku, než se sem dostal a pak ještě chvíli hledal, kam má přesně dopadnout. Dopadl na mladého hocha, jen o trochu staršího, než jsi ty! Tenhle úplně poslední paprsek v sobě nesl moc celého slunce a mladík ji celou absorboval. Oči mu zazářily a pak zase zmodraly. Ale to bylo vše, nic víc se nestalo. Nevěděl, jak má tuto moc ovládnout. A tak se vydal po světě a pozoroval tu hrůzu. Došel právě až sem, na tento kopec, kde teď stojí hrad a podíval se na oblohu. Žádné slunce a skoro žádné hvězdy. Svět se hnal do záhuby. A on to věděl," řekla tajemným hlasem a hoch se zachumlal do přikrývky.
"A jak to dopadlo?" zeptal se ustrašeně.
"No, jak to asi mohlo dopadnout?" zasmála se vychovatelka. "Když se koukneš na oblohu, co vidíš?"
"Slunce!" rozzářil se.
"Ano, tento muž se zlatými vlasy si řekl, že s tím musí něco udělat a začal křičet na oblohu. Proč myslíš, že to udělal?"
"Nevím," přiznal se.
"Domlouval se se Všemocným. Nejdřív to byl vztek, pak smlouval, plakal a nakonec pochopil, že Všemocný mu nepomůže. I vzal dýku, která tam ležela na kameni s tím, že možná, když se obětuje, tak osvobodí ten paprsek a slunce se vrátí zpět. Naštěstí ho něco zastavilo. Byla to vlídná slova říkající, že nemusí dát život, stačí jen kapka krve. I prolil tuhle krev, chvíli se nic nedělo, ale pak jako květina vyrostlo světlo vzhůru na oblohu. A ten chlapec, ten mohl pomocí mysli, odhodlání a kapky krve vytvořit nové slunce. A víš jak se ten chlapec jmenoval?" zeptala se šeptem. Kluk zavrtěl hlavou.
"Halvar, náš král a tvůj otec," usmála se na něj a vstala. "A teď dobrou noc!"
"Počkat! Vždyť máme dvě slunce! A on vytvořil jen jedno, ne?" protestoval.
"Ano, a o tom ti budu vyprávět zítra! Teď dobrou noc," řekla a sfoukla svíčky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama