Hrdina

1. července 2013 v 23:02 | Envy |  62 pohádkových nocí
Kde jen asi může být? Vždyť se po něm shání celá rodina, a přesto ho stále nemůžou najít.
"Hrdinó, kdepak jsi?" volá tatínek.
"Jen se ničeho neboj a ukaž se nám," zkouší to maminka.
Ale kocourek moc dobře zná ten tón, kterým se po něm shánějí. Ten tón, když vám někdo chce udělat něco, co je vám nepříjemné, a chtějí vás k sobě přilákat. Přesně tímhle hlasem po něm volali. Maminka, tatínek a dvě děti.
"Hldinóóó!" Křičí Janička.
"Vylez, čičí!" Kkouší to Tomášek
"Hrdino, pojď k nám," říká tatínek.
"Ach jo, no my ho snad nenajdeme," povzdechne si maminka.
"Neboj, zlato, však on se co nevidět ukáže," utěšuje ji tatínek.
"Čičí, čičí!" Běhá stále kolem Janička.
"A proč ho vlastně hledáme?" Zeptá se Tomáš.
"Protože potřebuje vykoupat. Zase se někde vyválel a je špinavej až hanba!" Vysvětlí mu rodiče, než se zase všichni pustí dál do hledání.
A hle, o chvilku později Hrdinu konečně najdou! Za kuchyňskou linkou se schovával! Nalezla ho maminka, když děti dostaly hlad a ona jim šla udělat něco k jídlu.
To víte, že ho hned popadli a pádili s ním do koupelny. Vůbec mu nedali čas na to, aby se bránil, a než se nadál, byl už Hrdina ve vodě! Sice se snažil dostat ven a škrábat, ale rodiče byli neoblomní a obratní. Společnými silami kocoura vykoupali a zbavili vší špíny. I když tak pravděpodobně dlouho nezůstane…

"No vidíš, a nakonec to nebylo až tak hrozný, že?" Šeptá mu teď Tomášek, jak ho drží, ještě stále vystrašeného, v náručí, zabaleného do ručníku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama