Příběh sluncí II – Zlaté srdce

2. července 2013 v 22:49 | Erishika |  62 pohádkových nocí
Druhá část pohádky Příběh sluncí!
Z předešlé jste zjistili, že je to všechno o Halvarovi, otci Vokiela. Zde je příběh, jak potká svou vyvolenou. :)




Příběh sluncí II - Zlaté srdce

Chlapec se nervózně vrtěl v posteli a upjatě pozoroval dveře. Celý den čeká na pokračování včerejší pohádky a teď každou chvíli přijde jeho vychovatelka a konečně mu to dopoví. Ano! Dveře se pomalu otevřely a ona vklouzla do pokoje.
"Honem! Honem," volal na ní a nedočkavě poskakoval. "Slíbila jsi mi pokračování!"
"No jo! No jo! Jen mě nech vydechnout," zasmála se a sedla si k němu na postel.
"Minule jsem ti vyprávěla, jak vzniklo jedno slunce, že? Tak teď ti povím příběh i o tom druhém.
Stalo se to tak dávno, že jste ještě nebyli na světě. Lidi se dozvěděli o tom, co Halvar udělal a zvolili si ho svým králem - král králů mu říkali. Dostal vlastní království, a protože byl dost moudrý, ostatní vládci za ním jezdili pro radu. Několikrát musel dokonce dokázat, že je i dost silný, protože králové ze vzdálenějších království nevěřili na zázrak. Chvíli to trvalo, ale nakonec si vydobyl stejný respekt, jako má teď. Něco mu ale stále chybělo. Zdalipak víš co?" zeptala se ho.
"Um," zamyslel se. "Královna!" vyhrkl a rozzářil se.
"Ano, máš pravdu. Najít ale vhodnou manželku nebylo tak jednoduché. Král Halvar hledal všude, mezi princeznami, mezi urozenými dámami a dokonce i mezi obyčejnými vesnickými dívkami. Žádná nebyla taková, jakou by si přál, žádnou nemiloval.
Jednou seděl v zahradě pod hradem a pozoroval oblohu. Zdálo se být teplo, ale nebylo takové teplo, jako je teď. Sám pocítil, že by bylo lepší, kdyby slunce hřálo víc, ale ať se snažil, jak se snažil, nešlo to. A pak se najednou ozval zase ten líbezný hlas, který mu prvně poradil, že stačí jenom kapka krve. Říkal, že pokud dnes prolije znovu svojí krev, vznikne další slunce a s ním i žena jeho srdce."
"Byla to máma?" skočil jí do řeči chlapec.
"Jistěže!" zasmála se vychovatelka a pohladila ho po hlavě. "Král Halvar tedy nečekal, krev dopadla na zem a jako předtím u prvního slunce, ze země jakoby ze slunečního světla vyrostla nádherná květina, která nabrala tvar ženy, až nakonec světlo odpadlo, stála tam nádherná dívka s hnědými vlasy a zlatýma očima. A měla na sobě ty nejkrásnější šaty, jaký kdy král Halvar viděl," odmlčela se. "Ještě pořád je má a bere si je na slavnosti," dodala.
"Ty zlaté?" zeptal se hoch.
"Přesně ty! Chvíli tam jen stála a pak se usmála tak, jak může jen ona, a oba věděli, že jsou si souzeni. V té chvíli, co ji král Halvar políbil, vzniklo další slunce.
A od té doby jsou na obloze dvě slunce, které spolu obíhají naši planetu."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama