Část osmnáctá: Zcela jiná operace

5. září 2013 v 16:00 | Erishika |  Vesmír v krystalu od Erishiky
Ahoj!
Málokdo z vás ví, že brzy budu psát VvK už rok... Tak jsem se rozhodla, že je načase trošičku pohnout s jejich vztahem... xD Možná mi to s nima nepůjde tak rychle, jak byste chtěli, ale co? xD A ano, je to canon.
Jestli vám to nepřišlo příliš teplý až doteďka, tak se nejspíš nemusíte bát číst dál xD





Část osmnáctá: Zcela jiná operace

Anthonyho a Crise zavřeli do malé místnosti. Tentokrát za to ale mohl Tony. Odmítnutí vyšetření očividně znamená vysoký stupeň agresivity a to se trestá laserovou operací mozku. Anthony naštvaně kopl do postele.
"Víš, že kopání do všeho ti nepomůže, že jo?" zeptal se nejistě Cris. "To je akorát utvrdí v tom, že jsi agresivní."
"Já ale nechci žádnou operaci mozku! Nenechám nikoho se mi hrabat v hlavě!"
"Neboj se," řekl a vstal. "To já nedopustím! Vymluvím jim to, uvidíš!" řekl a uchopil ho za ruku. Anthonyho to docela uklidnilo. Srdce mu ale stále nesnesitelně bušilo.
"Dobře," řekl potichu a celý se třásl. Cris ho pořádně objal. Nechápal, co se s Anthonym děje. Nevěděl, že mu rodiče zemřeli, když mu bylo pouhých šestnáct let a od té doby musel navštěvovat spoustu psychiatrů a různých doktorů. Nesnášel je. Ty jejich bílé pláště, vševědoucí pohledy, jejich nadřazené chování a to opovrhování všeho. Podle něj všichni byli stejní. Koukali se na něj jako na blázna a přitom se snažil jen vést normální život. Ten poslední byl trochu jiný. Byl vnímavý a pochopil, že ho Anthony nepotřebuje. Taky tam chodil, jen aby uklidnil svojí tetu. Věděla, že to nejspíš v sobě jenom dusí a nespokojila se s odpovědí, že je v pořádku. Bohužel to trvalo až do... no v podstatě až do dneška. Měl ji rád, ale někdy byla až moc starostlivá.
Najednou vešel do místnosti Chlebediáh a unaveně si je prohlédl.
"Víte, jak je těžké přemluvit Radu, aby vám oběma neudělala z mozku škvarek?" zeptal se popuzeně. "A víte, jak je těžké prosadit si svůj vlastní názor, když si o vás všichni myslí, že jste jen pořádný kus debila?" Chlebediáh se cítil dost naštvaně a konečně to ze sebe mohl dostat.
"Jsem Vládce jenom protože mě lid zbožňuje a pro Radu Vyšších jsem dostatečně tupý, což znamená, že jsem snadno ovládnutelný. Naštěstí nemám plnou operaci mozku, takže můžu nenápadně manipulovat jimi," zašklebil se a mávl rukou, aby ho následovali.
"Pořád je ve mně ten malý prevít, co radši podpálil tělocvičící místnost, než aby se z něj stala tupá ovce. Co se týče té operace, Anthony, tak to se neboj. Upravovat osobnost ti nebudeme, ale mám pro tebe nabídku."
"A jakou?" zeptal se zmateně Tony.
"Dej mi pět minut a budeš moct rozumět a mluvit jakoukoliv řečí ve vesmíru. Stačí jeden malý zákrok a vůbec nic neucítíš." Chlebediáh došel do místnosti se třemi doktory a sedadlem uprostřed, nad ním vysel obrovský stroj.
"Já ale nechci, aby mi někdo dělal něco s mozkem!" vyjekl Anthony a začal couvat.
"Ani ti nebudeme muset otevřít lebku. Laser jí projde úplně bezproblémově."
"Ne!"
"Přemýšlej! Dostaneš se do situace, kdy Cris nebude nablízku a ty se s nikým nedomluvíš."
"Má pravdu, Tony. Takhle to bude lepší," přidal se do toho Cris. Nelíbila se mu ta představa, že bude Anthony někde sám a bez pomoci.
"A proč on nedostane operaci?" protestoval.
"Skenovali jsme mu mozek a věř mi, že on jí nepotřebuje," zasmál se Chlebediáh.
"No tak, Tony! Říká, že to nebude bolet! A potom odsud budeme moct odejít a-"
"Už se nikdy nevrátit?"
"To bych vám doporučoval, Rada vás bude brát jako kriminálníky. Ale když se ztratíte v davu, budete moct si prohlédnout tržiště," mrkl na ně.
"Fakt to nebude bolet?" zeptal se Anthony. Pomalu se vzdával.
"Slibuji."
Tony potom kývl a opatrně se posadil do křesla. Jeden doktor ho uspal a další spustili stroj. Zelený paprsek mu prošel lebkou a pak začal sebou kmitat a chvílemi svítil a zase zhasínal.
"Jsi si jistý, že mu nechceš trochu upravit úroveň agresivity?" zeptal se vesele Chlebediáh.
"Ne, miluji ho takového, jaký je," usmál se Cris.



Část devatenáctá: Nová loď
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Peggy Peggy | 9. září 2013 v 17:06 | Reagovat

Mě to přijde dost teplý už od začátku! xD Ale hezký :) Žádná chyba

2 Erishika Erishika | E-mail | 9. září 2013 v 21:06 | Reagovat

Díky! Ty mi vždycky zvedneš náladu :-D ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama