Část dvacátá osmá: Růže

26. července 2014 v 16:58 | Erishika |  Vesmír v krystalu od Erishiky
Ahoj!
Tak se mi to povedlo! Další část je tady! Měla bych za to dostat nějaký achievement... xD





Část dvacátá osmá: Růže

Celý sál rázem utichl a s otevřenou pusou pozorovali, jak Lucille ladně dokráčela k mikrofonu, vzala si ho do ruky a začala potichu a sebejistě zpívat. Hudba se zrychlila a ona se začala vlnit do rytmu a zpívat nahlas. Její oříškově hnědé vlasy se vlnily z drdolu až na ramena. Malé růžové rty se rychle pohybovaly a vypouštěly ven ty nejkrásnější slova a zvuky. Velké modré oči pomalu mrkaly na lidi v hledišti.
Pak Lucille po malých krůčcích došla k jednomu stolu, opřela se o něj a z pod dlouhých modrých šatů lemovaných černou krajkou jí vykoukla útlá nožka s modrými střevíčky s černou růží. Znovu se narovnala a svůdně dotančila ke stolu, kde seděl Anthony s Crisem. Udělala kolem nich kolečko pak pohladila Crise na hlavě a nahnula se k Tonymu. Něco mu pošeptala, vytáhla z vlasů modrou růži, zastrčila mu ji za košili a pokračovala v tanci a zpěvu dál.
"Co ti řekla?" zašeptal zvědavě Cris.
"Nic," vydechl a omámeně ji pozoroval dál.

Když Lucille úplně dozpívala své dvě písničky, poklonila se a zmizela zase za oponou. Vyběhlo pět stejně oděných děvčat, které pro ni posbíraly květiny a dary. Pak na jeviště vstoupila skupina, která lidem hrála k jídle.
"Teda, bylo to skvělé," řekl po chvíli Cris a rozhlížel se šťastně kolem, "ale mám už docela hlad... Myslel jsem, že nás obslouží tamhle Callum, ale ten má oči jen pro tamtu slečnu," zasmál se. "Mám nám zavolat nějaké číšníka nebo tak něco?" otočil se na Tonyho, ale pak se zarazil. Tony totiž nebyl na svém místě, ani nikde v dohledu. Cris okamžitě vstal a šel ho hledat - co kdyby se mu něco stalo?

Anthony stál před dveřmi s velkou zlatou hvězdou a s nápisem Lucille. Díky té růži se dostal až sem, ale teď nevěděl, co má dělat dál. Opatrně zvedl ruku a připravil se zaklepat.
"Dále," zavolala tak sladce Lucille. Tony polkl a vešel.
Lucille seděla u zrcadla a sundavala si ozdoby z vlasů. Podívala se na něj a pak se otočila k němu celým tělem.
"Tak jsi přišel," řekla flirtovně. "A koukám, že máš i moji růži." Lucille vstala a natáhla ruku. Tony ji položil modrou růži do dlaně a ona ho lehce chytla za ruku.
"Pověz," přitáhla se k němu, "jak se jmenuješ?" usmála se.
"Anthony, Anthony Blake," řekl tiše a zadíval se do jejich očích.
"Ale to není celé tvé jméno, že?" zeptala se, pustila ho a otočila se.
"Ne..." Tony sklopil zrak. Lucille se na něj otočila s úsměvem.
"A ten muž vedle tebe?" mrkla na něj.
"Cris? To je můj... kamarád," zvedl hlavu a očima nervózně těkal po pokoji.
"Řekni mi, Anthony," znovu se k němu přitáhla, "jak je možné, že někdo jako on se... přátelí s tebou?" zašeptala mu do ucha.
"Nevím," řekl Tony odevzdaně.
"No, něco na tobě být musí," zasmála se. "Máš hodně peněz?" Lucille si ho vážně prohlédla.
"Momentálně? Mám jen to, co mám na sobě," zasmál se trpce.
"Nějaké zvláštní schopnosti?" probodla ho pohledem.
"Maximálně moje štěstí." Tony se na ní zadíval jako na oblohu plnou hvězd.
"Hmpf," odfrkla si, "to jsem si tě ale dobře vybrala," řekla sarkasticky. "Dneska není můj šťastný den." Tony chtěl už už něco říct, když v tom se venku ozval strašný hluk.
"To budou mí fanoušci," odbyla to Lucille, ale Anthony dobře věděl, co se děje.
"Ne," zasmál se, "jenom jeden a to můj."



Část dvacátá devátá: Coming soon
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama